Tromboembolická nemoc (TEN)

Představuje významný zdravotnický a sociálně ekonomický problém. Zdravotnický, jelikož patří mezi kardiovaskulární choroby, které jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí v rozvinutých zemích a sociálně ekonomický tím, že jsou postiženi jedinci v produktivním věku. Kvalita života po prodělané trombóze následkem chronické žilní nedostatečnosti může být snížena. Proto je prevence výskytu TEN velice důležitá.

„Jedinci po prodělané TEN jsou po nějaký čas na antikoagulační terapii, tedy léčbě, při které se užívá lék zabraňující tvorbě krevní sraženiny – trombu. Dnes je nejčastěji užívaným lékem Warfarin. Délku užívání určuje lékař a pohybuje se od 3 měsíců až po několik let. U některých jedinců je užívání Warfarinu dokonce celoživotní,“ uvedl doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D. ze IV. Interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, který je zároveň odborným garantem nadačního fondu AQUAPURA. Pro správnou účinnost uvedeného léku je potřeba v pravidelných intervalech měřit hodnotu protrombinového času, vyjádřeného jako INR (International Normalized Ratio). Při dobře nastavené terapii se INR měří 1x za 4 týdny, pokud léčba není dobře nastavena, tak častěji, dokud nedojde k požadovanému nastavení. Stanovení INR je dostupné prakticky v každé nemocnici, ale je potřeba odběru krve ze žíly. To u některých jedinců není jednoduché. Například u osob se špatným stavem periferních žil (opakované podávání léků nitrožilně, opakované odběry) – to bývá u starších jedinců a u nemocných po chemoterapii. Dále u jedinců upoutaných na lůžko, kde je obtížný transport jedince na odběr krve a u žen, které jsou po porodu a na základě doporučení specialisty musí užívat antikoagulační terapii. I zde je návštěva lékaře obtížná (kojení aj.) Problematický je odběr krve i u jedinců velmi pracovně vytížených, kteří hodně cestují.

Nadační fond AQUAPURA byl založen v březnu 2011 s cílem podporovat IV. Interní hematologickou kliniku Fakultní nemocnice Hradec Králové, pomáhat pacientům s poruchou srážlivosti krve a hematologickým oddělením a nemocnicím v Královéhradeckém kraji.

Od ledna 2014 rozšířil své aktivity na celou oblast České republiky v rámci pomoci pacientům s poruchou srážlivosti krve.

S přáním pomáhat takto nemocným lidem přišli a zakladateli nadačního fondu AQUAPURA jsou manželé JUDr. Pavel Staněk a Monika Staňková, kteří oba trpí tromboembolickou nemocí a Leidenskou mutací krve. „Myšlenka založení nadačního fondu je postavena na reálných základech. Po vážném úrazu na lyžích jsem prodělal tromboembolickou nemoc (TEN) a dodnes se neobejdu bez léků. Se stejnými zdravotními problémy se potýká moje žena a geneticky i náš syn. Při pravidelných návštěvách lékaře jsem pochopil, že lze specializovanou hematologickou léčbu ještě vylepšit, jak po stránce výzkumné, tak diagnostické a léčbě terapeutické. K naplnění těchto cílů jsou samozřejmě potřebné finanční prostředky. A právě tehdy mě napadlo založit nadační fond AQUAPURA. Kdyby naše činnost pomohla zachránit jeden lidský život, tak má tato práce obrovský smysl. Nechceme  se výhradně specializovat jen na tuto oblast zdravotnictví, jsme výhledově připraveni prostřednictvím nadačního fondu AQUAPURA podat pomocnou ruku tam, kde je naše pomoc potřebná,“ říká Pavel Staněk.

1. POC (Point of Care)

Proto je dnes velkou výhodou možnost stanovení INR z prstu (tzv. systém point of care), kdy sám jedinec se po zaškolení odborným personálem (nejčastěji lékařem či zdravotní sestrou) píchne do prstu, nanese krev na měřící proužek, zasune do přístroje a po několika sekundách dostane hodnotu INR. Po telefonu si pak zkonzultuje naměřenou hodnotu s ošetřujícím lékařem, který určí dávku léku a termín dalšího kontrolního vpichu. „Vzhledem k ceně přístroje je naším cílem umožnit lidem na antikoagulační terapii, pro které je obtížné standardní monitorování, umožnit stanovení INR tímto systémem. V praxi je obecně  nedostatek těchto přístrojů a naší snahou je prostřednictvím nadačního fondu AQUAPURA tuto situaci změnit,” řekl Pavel Staněk.

2. Prevence VTE – výzkum

Největší výzvou je však fakt, že lze TEN ve značném procentu správnou prevencí předcházet, proto chce do budoucna také nadační fond AQUAPURA podporovat výzkum stanovení nových znaků, které slouží k posouzení míry pohotovosti k trombóze. Čili lépe identifikovat jedince, kteří mají vyšší riziko VTE. onemocnění. “O další prevenci se musí podělit jak každý jedinec sám, tak poskytovatelé zdravotní péče. Cílem našeho nadačního fondu je se komplexními aktivitami  spolupodílet na snížení výskytu TEN a eliminaci následků onemocnění,“ dodal doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.

Leidenská mutace

Nejčastější vrozená náchylnost k tvorbě krevních sraženin, která byla identifikována. Vyskytuje se v populaci poměrně často (3-5 % populace). Nositel této mutace má větší náchylnost ke vzniku žilní trombózy. Toto riziko je asi 3-5x vyšší ve srovnání s jedincem, který tuto mutaci nemá. Leidenská mutace byla poprvé popsána v únoru 1994 a její stanovení je dnes běžně dostupné. V ČR jsou dány indikace, na základě kterých jsou pacienti svými lékaři doporučováni na vyšetření Leidenské mutace. Pokud však někdo chce ve vlastním zájmu vědět, zda mutaci má či nemá, může o vyšetření požádat praktického lékaře, gynekologa nebo hematologické pracoviště. Vyšetření není hrazeno zdravotními pojišťovnami a stojí 950 Kč (údaj platný v květnu 2013).

Riziko žilní trombózy stoupá v případě dalšího rizikového faktoru, např. operace, celkové imobilizace, imobilizace dolní končetiny, u žen při užívání hormonální antikoncepce nebo v těhotenství. Dívky, v jejichž rodině se žilní trombóza vyskytla, by měly o tomto faktu informovat gynekologa ještě před tím, než začnou užívat hormonální antikoncepci.